Sardinie 2025 - 01 Příprava a cesta
Ahoj všichni!
Původně jsem chtěl být jako ti slavní travel vloggeři – natáčet videa, dron, komentář, cool záběry z Tesly… ale pak jsem zjistil, že realita je spíš o "Stop, natáčíme znova" a "Sakra, zapomněl jsem zapnout mikrofon". Takže jsem to vzdal. A dobře jsem udělal. Místo toho vám nabízím pohodovou psanou verzi s fotkami a videosekvencemi, která má jedno velké plus: bude to čitelné, stručné a bez otravných reklam! Tak pojďte se projet se mnou, mojí rodinou a Teslou Model X ročník 2019 až na slunnou Sardinii 🌞
Sardinie volá! A letos jedeme v plné palbě.
Všechno to začalo někdy v lednu nebo únoru – přesně v tom období, kdy má člověk chuť zahodit rukavice, bundu a realitu, a utéct někam, kde slunce nezapomnělo svítit. Volba byla jasná: Sardinie, druhé kolo!
Loni jsme tam byli v polovičním složení. Letos jsme to pojali velkolepě a "přibalili" Zuzanku (manželka & mamka v jednom) + dvě chlupaté torpéda – yorkšírky Anničku a Abby. No a protože proč ne, natáhli jsme dovolenou rovnou na 3 týdny. Když už, tak už.
🏡 Lov na ideální ubytko aneb Booking nás zkouší z trpělivosti
Naší vysněnou kombinací byl bazén – moře – pračka – pejsci vítáni – a týdenní pobyt. Což je asi jako hledat jednorožce s myčkou na nádobí. Ale po stovkách kliknutí, zužování filtrů a pár malých krizích jsme našli tři místa, která splňovala všechno. Těsně před vypršením blokace jsme zaplatili a mohli se radovat. (Hlavně já. Bylo to fakt drama.)
🎒 Balíme! Nebo spíš: snažíme se nezapomenout polovinu civilizace
Pak přišla výzva číslo dvě – balení. Kdo má děti, ví. Kdo nemá, závidíme mu. Na seznamu: všechno od plavek po pasy, od repelentů po hromadu kabelů, nabíječky na tablety, nintenda, notebooky, hodinky, prostě technika až do kufru. A aby tatínek na cestě neztrádal? 2,5 kila kuřecích řízků!
Jo, udělaly mě šťastným. A ano, podělil jsem se se zbytkem posádky. Alespoň trošku.
🕒 Start jako z pohádky
Zuzka chtěla vyjet v 6 ráno. Já už ve 2. Kompromis? Krásných 3:15 – ideální čas, kdy není ráno, ale už ani pořádná noc. S čelovkami na očích a kávou v ruce jsme vyrazili vstříc dobrodružství, které jsem jako vůdce výpravy podrobně naplánoval, ale management rodinných volnočasových aktivit je v průběhu upravil.
💦 První zastávka: Krimmelské vodopády, nebo-li rakouský Niagaráček
Aby cesta nebyla jen o asfaltu, naplánoval jsem tři zastávky. První z nich byly Krimmelské vodopády, nejvyšší v Rakousku a skoro i v Evropě. 380 metrů vodní parády ve třech kaskádách – to se musí vidět! K vodopádům vede pěkně vyšlapaná stezka s vyhlídkami, kde si člověk může vychutnat nejen hřmící vodu, ale i výhledy na alpskou nádheru. Vstupné je 9 € pro dospěláky, 4,50 € pro malé výletníky. A k tomu bonus – vjezd do horské zóny za 12,50 €, který vám zpříjemní krásné serpentiny. Tedy … krásné hlavně pro motorkáře. Zuzce i dětem to ale udělalo v žaludku menší horskou dráhu – bez lístku a bez varování. Ale zvládli jsme to! S úsměvem, vodou v uších a mírně zelenými obličeji jsme pokračovali dál.
🎢 Měla to být největší pecka… ale skončilo to pizzou. A vůbec to nevadilo.
Další plánovaná zastávka? Alpine Coaster v Imstu – nejdelší bobová dráha v celém Rakousku. Děti se těšily, já se těšil, Tesla asi taky… ale realita měla jiný plán.
Nedojeli jsme. A důvodů bylo víc než zatáček na té dráze:
Zuzka a atrakce = ne úplně love story: Jasně, kdyby šlo jen o boby, asi by zatnula zuby (nebo jak sama říká – "kousla se do zadku") a s Kačenkou to sjela. Ale problém byl kabinková lanovka. Zuzce se při pomyšlení na ni lehce víc orosilo čelo – tyto dopravní prostředky jsou totiž pro ni horší než daně a zácpy v Praze dohromady
Pozdní start: Pamatujete, jak jsme nakonec vyjeli v 3:15 místo v 2:00? No, tahle hodinka si vybrala svou daň v podobě časového
Únava: Představte si plnou Teslu, dvě děti, dva psy, řízky v misce a pár stovek kilometrů za námi.
Takže místo největší dětské atrakce jsme to vzali rovnou přes Brenner (ano, klasika) směrem k jezeru Molveno – a upřímně? Nelitujeme ani trochu.
💧 Molveno – kde voda vypadá, že si ji načepovali přímo z Photoshopu
Molveno je čisté, tyrkysové a objímá ho horská krása, která si říká o pohlednici. Zuzka hypnotizovala výhledy a já… no já s dětmi jsme okamžitě zamířili k půjčovně elektrických lodiček. EV fanoušek musí držet lajnu i na vodě, že jo? Bohužel jsme přijeli o 30 min později a tak stihli pouze zahlédnout, jak personál připojuje loďky k nabíječkám. Měli totiž už tu půl hodinu zavřeno. Pláž, lavičky, kavárny, chill a voda tak čirá, že by si tam člověk s chutí pustil vlastní akvarijní rybičky (které nemáme) na výlet. Všechno krásné, pohodové, až podezřele ideální. A když se přihlásil hlad, zaparkovali jsme v pizzerii. První letošní pizza na italské půdě a ano – chutnala tak, jak jsme si to po těch kilometrech zasloužili. Jako vítězství.
Od jezera Molveno jsme už pokračovali vstříc Livornu jen s krátkými zastávkami — na nabíjení (auta), čůrání (posádky) a protahování (všech). Do přístavu jsme dorazili coby noční expres kolem čtvrté ranní. 😄⚡🚗💤
Statistika první cesty:
Nabíjení:
Schwandorf - 63,31 kWh - 36 min
Weyarn - 51,02 kWh -
Hall in Tirol -
Affi (IT) - 70,13 kWh -
Firenze - 64,15 kWh
Druhou část cesty Teslou na Sardinii uvedu v pondělí 14.7.25.